neděle 11. srpna 2013

Seznamte se: KUKURUKU

Máme moc rádi naše milé dodavatele, kteří pro nás a naše zákazníky s láskou šijí, vyrábí, pletou, vymýšlí...A proto vám některé z nich blíže představíme.

Seznamte se: Kukuruku


Pestrobarevní háčkovaní medvídci, veselé opičky, rozverní žabáci, koníci na tyči, hrkací ufonci či raketky pro malá miminka… Tyto hračky jistě důvěrně znáte z prodejen a stánků Brány k dětem. Jsou veselé, proužkované a jedinečné. Vždy přivábí pozornost a vzbudí nadšené ohlasy. Představujeme vám Kukuruku, textilní hračky ruční výroby. Za jejich vznikem stojí sympatická černovláska Pavlína Martiňáková z Frenštátu pod Radhoštěm, se kterou jsme pro vás připravili dnešní rozhovor. Bavili jsme se o životě, o tvorbě a zákulisí této roztomilé obchodní značky.


Řekla bys nám na úvod něco o sobě? 
Kromě háčkování mám ráda i čokoládu. A taky moc ráda pletu. Navíc mám úžasnou rodinu, dvě krásné děti, které mě učí být lepším člověkem. To všechno se děje v Beskydech.

Proč sis zvolila za hlavní techniku své tvorby právě háčkování? Jaké jsou tvoje další oblíbené techniky? 
Háčkování mi dává volnost. Dá se vzít kamkoliv a dobře se pracuje, aniž by člověk musel mít návody. A to se mi právě líbí. Můžu si ho dělat, jak chci a pořád je to dobré. Ještě ráda pletu, i když na to není teď tolik času. Zatím tedy obdivuji věci, které se pletou v zahraničí, nechávám se inspirovat a spřádám plány, co všechno si jednou upletu.

Za jakých okolností a kdy ses dostala k háčkování a šití? 
Háčkovat mě naučila babička, pak se to trošku řešilo na škole, ale bylo to jenom tak okrajově – základy. Ty se však hodily. Později, to už jsem byla velká holka, jsem začala vyrábět háčkované čepičky, je to tak 8 let zpátky. A od té doby se háčkování stalo součástí mého života. Nedovedu si představit, že bych něco nevyráběla.

Tvoje výrobky vypadají dokonale, kolik času trávíš jejich tvorbou? 
Díky za pochvalu. Musím říct, že tomu věnuji téměř veškerý svůj volný čas. Dá se to vlastně dobře kombinovat s jinými činnostmi - dívám se třeba na nějaký prima film a u toho mohu háčkovat.

Kde hledáš inspiraci pro své tvoření?
U dětí, dívám se kolem sebe, sleduji zahraniční tvorbu. A pro barevnou inspiraci chodím do přírody.

Dal by se některý z KUKURUKU výrobků nazvat tvou "srdcovou záležitostí"?
To se dá těžko říct, každá věc, která mi projde pod rukama, mi přiroste k srdci. Zní to asi divně, ale je to tak, je v ní kus mě samotné. Možná bych ale zmínila žabáky a opičáky, které jsem si od základu vymyslela celé sama. I pruhovaní medvědi jsou srdcovka. Také ufonci a mám ráda háčkované peněženky... No jak jsem řekla, těžko říct :-)

A je něco, co je pro tvé hračky typické?
Určitě to jsou pruhy. Už moje první čepice byla nepravidelně pruhovaná a to se objevuje i na dalších výrobcích, třeba oblíbených medvědech. Dále se snažím používat přírodní materiály – bavlnu a ovčí rouno na vyplnění. A zjistila jsem, že háčkuji trošku jinak, než je běžné (nebo se běžně učí). Když udělá někdo třeba stejného medvěda jako já, nikdy nebudou vypadat stejně. Jedná se tedy o skutečné originály.

Jak se ti daří skloubit tvorbu s osobním životem (popř. s péčí o rodinu)? 
Moc se mi to nedaří. Snažím se vždy udělat čas na děti a svého muže, ale to by měli spíš říct oni, jestli se mi to daří a nezanedbávám je moc.

Kdy a jak vlastně uzrála myšlenka vytvořit si vlastní e-shop?
O vlastním e-shopu jsem uvažovala už před těmi 8 lety, ale nějak to tenkrát nedopadlo. Nápad jsem zrealizovala díky svému muži, který je programátor, až v průběhu mateřské dovolené. Chtěla jsem, aby si mé hračky mohl koupit kdokoliv, i když bydlí třeba až v Karlových Varech.

A kudy potom vedla cesta k vlastní prodejně?
Vlastní prodejna byl můj sen. Toužila jsem po tom mít obchod s vlnami, nabízet krásné a kvalitní příze. Mám ráda ten přímý kontakt s lidmi. Ta příležitost se naskytla zrovna ve chvíli, kdy mi končila mateřská a začínala jsem hledat práci, skoro by se chtělo říct náhoda. I když náhody neexistují.

Zvládáš všechno sama, nebo ti s chodem firmy někdo pomáhá?
Bez podpory a pomoci své rodiny, manžela a kamarádek bych nebyla tam, kde jsem teď. Za to jim děkuji a moc si toho vážím.

Jak se ti spolupracuje s Bránou k dětem? 
S Bránou se mi spolupracuje moc dobře a jsem na ni pyšná. Nabízíte krásné, kvalitní výrobky a já jsem ráda, že i Kukuruku mezi nimi má své místo.

Co tě baví dělat ve volném čase, když se nevěnuješ tvoření?
Uklízet (směje se). Těžko říct, jestli mám vůbec volný čas, obchodu a tvorbě se věnuji i večer a v noci. Když neháčkuji, vymýšlím, co a jak udělat. Teď opravdu asi žiji jen Kukuruku, ale moc mě to baví. Když bych ale měla dalších 10 hodin denně navíc, ráda bych si třeba přečetla dobrou knížku, nebo se vydala na hory.

Máš nějaké sny do budoucna?
Pokračovat dál v tom, co mě baví, mít práci jako koníček. Udělat z prodejny příjemný obchod, kam se budou zákazníci rádi vracet.
Ráda bych lidem ukázala, že pletení i háčkování je stále aktuální. Máme dostupné kvalitní příze, a dají se z nich vyrobit vkusné a stylové věci. Už to není z nouze ctnost, jako za komunismu, ale regulérní koníček. Aktuálně pracuji na svém vlastním blogu, který chci věnovat právě pletení a háčkování.


Doporučujeme ještě přečíst:
Zdravé mlsání? V Bráně si vybere každý...
Bylinkové království jménem Sonnentor
Rozhovor s Jitkou Kadletzovou - zástupkyní Nobilis Tilia

Žádné komentáře:

Okomentovat