Posilovat sebevědomí čerstvých maminek

Kdyby mi před pár roky někdo řekl, že můj osobní růst, to, jak se v životě sama posunuju a učím, bude těsně spjato s mojí prací, vysmála bych se mu. Dnes už vím, že takhle je to minimálně pro mě správně - dělat to, co cítím, a cítit, že to, co dělám, má smysl. 

Nový smysl pro mou práci

Když jsem před rokem otevírala náš damníkovský obchůdek – Bránu k dětem, nenapadlo mě, jak se hned během prvního půl roku razantně posune můj vlastní pohled na hlavní smysl a účel jeho provozování. Důvody, proč jsem vlastně již před pěti lety začala s Bránou k dětem spolupracovat a následně se rozhodla pro budoucí otevření kamenné prodejny, byly zřejmé: přiblížit maminkám informace o látkových plenách, šátcích na nošení dětí a nosítcích, ekodrogerii, přírodní kosmetice i aromaterapii a dát jim možnost vše si v reálu prohlédnout a osahat. Na tom se nic nezměnilo, ale nyní se mým hnacím motorem (a nebojím se říct „posláním“) stala věc, která se nedá v běžném obchodě ani koupit, ani objednat přes e-shop: podpora sebevědomí a sebedůvěry čerstvých maminek.

Napojit se na vlastní pocity

Čím dál více si uvědomuji, jak obrovské mezery ve výchově a vzdělávání se naše společnost dopouští, když si my ženy nevěříme v tom nejpřirozenějším a nejtypičtějším pro naše pohlaví – v mateřství. A přitom to dřímá v každé z nás, stačí si jenom víc věřit a poslouchat sebe sama. Zastavit se v každodenním shonu mezi svými povinnostmi a uvědomit si, jak se cítíme… Nic víc, nic míň… Čím častěji to dělám, tím lépe vnímám sebe sama – vlastní instinkty a naslouchám své ženské moudrosti. 

Díky tomu si mnohdy uvědomím, že vlastně dělám úplně zbytečně něco, co nechci, a naopak jsem třeba už dlouho nedělala něco, co mě baví, naplňuje a přináší radost. A pokud si dokážu takto naslouchat, vidím, jak je i můj syn mnohem spokojenější, protože vnímám nejen svoje, ale i jeho potřeby daleko lépe. Spokojená máma totiž znamená spokojené dítě. Je důležité si uvědomit, že já sama jsem takto na prvním místě. Pokud nemám sebelásku já, nemohu dávat lásku ostatním.

Radost z nabyté síly

Sama si pamatuji, jak jsem coby prvorodička byla příslovečně „vyjukaná“. Všichni radili, přitom každý něco úplně jiného, a já, nejistá sama sebou, jsem se ptala dokolečka s jediným výsledkem – stále větší nejistotou. Dnes však mohu tuto trpkou zkušenost zúročit: jak ráda říkám, každou „vyjukanou novomamku“ uklidnit, ujistit, dát jí možnost setkat se s podobně smýšlejícími maminkami a zkrátka tady být pro ně. Ale zároveň se snažím o podporu v samostatnosti a sebedůvěře. 

Jaká je to pak radost, když po pár měsících uvidím ve dveřích sebevědomě zářící rozesmátou maminu a spokojené děcko. Neznamená to, že je ta žena úplně bez problémů, ale věřím, že problémy bere spíše jako výzvu a možnost naučit se zase něco nového sama o sobě. Tyto věci mě v poslední době opravdu velmi naplňují a cítím obrovský vděk, jak krásnou práci mám. Bez kamenného obchůdku a možnosti přímého kontaktu bychom toto všechno mohly těžko zažívat. Děkuji za možnost setkávat se s novopečenými maminkami a nabízet jim podporu. Děkuji také všem maminkám, které k nám do Damníkova přijíždějí, za jejich důvěru.

Článek byl publikován v magazínu Nákup všemi smysly číslo 5. 

Autor textu: Zuzana Otrubová

Doporučujeme ještě přečíst:
Prodej je lidský, dokonce bytostně lidský
Možnost porodit s láskyplnou péči - rozhovor s výkonnou ředitelkou UNIPA
Pochopení - cesta k sebelásce