Ještě před nějakými
sto lety většina lidí většinou chodila bosa. A pokud si nazuli boty, většinou
moc dobře věděli, kdo je pro ně vyrobil. Vlastnoručně zhotovené barefoot botky
tedy spojují hned dva prvky současného hledání kořenů – chůzi naboso a touhu
vložit svou energii do něčeho hmatatelného a nejlépe i užitečného. A jak na to?
Stačí se přihlásit na Happyfoot
workshop.
Barefootmazák i provazochodkyně
„Fascinuje mě všechno, co si člověk může sám vyrobit. Už mám jedny barefootové boty a ráda si zkusím udělat i sandále,“ prozradila usměvavá nastávající maminka, mezi jejíž koníčky mě překvapilo provazochodectví, díky kterému se naučila opravdu důkladně vnímat svá chodidla.
Mladík sedící po mé pravici zase barefootové boty nosí už tři roky. Sem ho přivedla touha dozvědět se o trochu víc. Nadšeně s lektorem diskutuje o tom, jak se chůze v bosonohé obuvi tolik liší od toho, co většina populace považuje za standard – tedy od nepřirozeně tvrdého dopadu obuté nohy na patu. „Chodidlo je dokonalá pružina,“ ukazuje nám lektor Pavel na vlastní noze, jak je přirozené a zdravé došlapovat na přední část chodidla.
Pak už ale utne debatu a jde se vyrábět. Každý si vybere kus gumy a barvu šňůrky a ze židlí se přesouváme na podlahu pokrytou kartony. Máme za úkol na papír co nejpřesněji přenést tvar svého chodidla. Zjišťuju, že obkreslování není zrovna moje silná stránka. Nohu tužkou objíždím už potřetí a pokaždé mi to vyjde jinak. Pavel ale moje veledílo s klidem zkoriguje tak, abych měla všude kolem chodidla dostatečnou rezervu a zbylo místo i na „ouška“ kvůli provlečení šňůrek.
Uzlování pro pokročilé
„Teď si šablony vystřihněte a hlavně si napište, která strana je pravá a která levá. Vždycky se najde někdo, kdo to poplete, včetně mě,“ instruuje nás lektor. Vystříhávání polotovaru ze speciální gumy o tloušťce jen pár milimetrů je překvapivě snadné. Děrování otvorů pro provlečení šňůrek mi ale už tolik nejde, takže využívám nabídky mladíka po mé pravici, který má více síly a i s nástroji si rozumí o poznání lépe než já.
„A teď na jednom konci šňůrky udělejte takovýto uzel a volný konec rozstřižené tkaničky důkladně zatavte,“ přechází Pavel do „vázací“ části kurzu. Tady už musím dávat víc pozor, protože zkrotit tři metry tmavě modré šňůry mi dává dost zabrat. První sandál zvládnu s pomocí Pavla, u druhého mi chybí jen závěrečná smyčka, která je součástí vychytaného mechanismu umožňujícího pohodlné sundávání i nazouvání. Opět pomůže nadějíplný pohled směrem doprava.
„Nebojte se, návod, jak sandály uvázat, vám ještě pošleme v mailu,“ uklidňuje nás lektor a vyzve nás, abychom se v našich zbrusu nových botkách zkusili projít. Ani je nemusím moc dotahovat, jsou super. Trochu jsem se bála, jestli neucítím uzel mezi palcem a ukazováčkem, ale vůbec o něm nevím. A sandálky jsou hlavně úžasně lehoučké, skoro jako bych byla bosá.
Dozdobte dle své libosti
Pavel nám ještě ukáže, jak zbytek provázku proměnit v ozdobné vázání. Nápadně se to podobá drhání náramků, kterým jsem se bavila několik let, takže konečně můžu oplatit pomoc, které se mi během těch dvou hodin dostávalo.
„Pokud už víte, jak na to, tyto sandály se opravdu dají vyrobit za 30 minut, jak uvádíme v podtitulu kurzu. Myslím si, že je to rychlejší, než jít do obchodu a nějaké si tam vybrat,“ usmívá se Pavel, zatímco v učebně testujeme osm párů nových ultratenkých botek. Docela lituju, že jsem nezvolila nějakou odvážnější barvičku. Třeba oranžové nebo světle zelené vypadají opravdu úžasně.
Protože jsem si zapomněla vzít tašku, sandále prostě strčím do kabelky – a zjišťuju, že jsou i báječně skladné. Jeden z patrně otužilejších účastníků kurzu v nich jde rovnou domů, i když venku na něj čeká jen deset stupňů. Loučíme se s Pavlem a já už si plánuju, jak zítra vyrazím do své oblíbené korálkárny. Musím vysondovat, jestli nemají nějaké minibrožky nebo jiné zajímavé ozdůbky. Modrá je prostě dobrá a s patřičným dozdobením bude ještě lepší :-).
Náš tip:
Na
další Happyfoot
workshopy se můžete přihlásit na stránkách Brány k dětem. Vyberte si termín v PRAZE
nebo v BRNĚ.
Autor textu: Zuzana Dostálová
Doporučujeme ještě přečíst:
Žádné komentáře:
Okomentovat